Atlashub.net - atlas hub online

acyanofilní: Nebarvící se v bavlníkové modři.
aethalium: Polštářovitá plodnička (sporokarp) hlenek.
alantoidní výtrusy: Výtrusy ve tvaru uzenky (prohnuté).
alveoly: Jamky na klobouku některých hub, zejména smržů.
amyloidní: Výtrusy, vřecka nebo houbová vlákna modrající účinkem roztoků jódu, např. Melzerova činidla.
anamorfní stádium: Anamorfní stádium houby je stádium, ve kterém se houba rozmnožuje nepohlavně. U některých hub je známe pouze anamorfní stádium, což ovšem neznamená, že teleomorfní (pohlavně se rozmnožující) stádium neexistuje. Jde o rozmnožování pomocnými rozmnožovacími orgány, jako konidiemi, sterilním myceliem, sklerocii a nebo jsou vytvořeny struktury k tvorbě takových výtrusů, většinou se jedná o nepohlavní, méně vhodně též tzv. konidiová nebo imperfektní, stadia převážně vřeckatých hub.
anastomozy: Nízké příčné žilky spojující lupeny nebo lišty některých stopkovýtrusných hub.
antabusový efekt: Některé druhy hnojníků mívají antabusový efekt, tj. efekt srovnatelný s účinky léku proti alkoholismu disulfiramu. Při konzumaci těchto hub v kombinaci s alkoholem se dostavuje červenání obličeje, šířící se dolů na trup a končetiny, bušení srdce, dušnost, zvracení, průjmy a strach z úmrtí. Tyto příznaky se nemusí objevovat v plné šíři a odpovídají zpravidla množství požité houby a vypitého alkoholu a jeho kvalitě. Obyčejně mizí do dvou hodin, úmrtí nejsou známa. Po novém napití alkoholu se stav může se slábnoucí intenzitou opakovat až do čtvrtého dne i bez nového požití houby. Otrava zpravidla nevyžaduje lékařské ošetření.
apikální aparát: Vrcholová otevírací struktura vřecka.
apothecium: Otevřená přisedlá nebo stopkatá plodnice vřeckovýtrusných hub. Nejčastěji má číšovitý nebo miskovitý tvar.
areoly: Okrouhlé světlé plošky zůstávající na povrchu pýchavek po opadání ostnů nebo bradavek.
askomycety: Viz vřeckovýtrusné houby.
autolýza: Vlastními enzymy způsobené roztékání.
bazidie: Jednobuněčný nebo vícebuněčný ztloustlý konec hyfy, ve kterých dochází ke splynutí jader a meiozi a na kterých se na stopečkách (sterigmatech) tvoří a dozrávají výtrusy.
bazidiola: Neplodný kyjovitý útvar v hymeniu (na rozdíl od bazidie nemá sterigmata) čili stopečky nesoucí výtrusy.
bazidiomycety: Viz stopkovýtrusné houby.
biotop: Nejmenší přírodní prostor, ve kterém rostliny nebo živočichové nacházejí vhodné životní podmínky.
břichatkovité houby: Houby, jejichž plodnice mají většinou (alespoň v mládí) kulovitý tvar a na povrchu jsou opatřené obalem - okrovkou (peridium). Uvnitř plodnice se nachází teřich (gleba), v němž se vyvíjejí výtrusy.
celkový obal (velum): Viz také velum. Blanitý obal mladých plodnic některých hub, který se časem roztrhne a zůstane z něj pochva na bázi třeně anebo bradavky na klobouku.
cyanofilní: Barvící se v bavlníkové modři. Pokud tato reakce neproběhne, jsou výtrusy nebo hyfy acyanofilní.
cystidy: Neplodné útvary v hymeniu stopkovýtrusných hub. Jsou důležité při určování jednotlivých rodů a druhů hub. Podle umístění rozlišujeme pileocystidy na povrchu klobouku, cheilocystidy na ostří lupenů, pleurocystidy na plochách lupenů a kaulocystidy na povrchu třeně.
částečný obal (velum partiale): Blanka nebo pavučinka, která v mládí spojuje okraj klobouku s třeněm. Když se roztrhne, vytvoří se z ní prsten na třeni nebo drobné zbytky na okraji klobouku.
číškovitý, číšovitý: Mající tvar číše čili baňatý (dutý, naspodu polokulovitý, nahoře otevřený).
dextrinoidní: Barvící se jódem (Melzerovo činidlo) hnědě až červenohnědě.
dužnina: Pletivo houbových plodnic složené z hyf.
endoperidie: Viz vnitřní okrovka.
epigeický: Rostoucí na povrchu půdy.
epilitický: Rostoucí na povrchu horniny.
etiketa (scheda): Štítek na obálce s houbami uloženými v herbáži. Obsahuje jméno druhu, údaje o nalezišti, datu sběru, jméno sběratele a určovatele.
excipulum: Pletivo obsahující rouško výtrusné v apotheciu nebo tvořící stěnu perithécií u vřeckovýtrusných hub.
exoperidie: Viz vnější okrovka.
exsikát: Vysušené plodnice hub uložené v obálce opatřené etiketou.
fruktifikace: Tvorba plodnic.
gléba: Viz teřich.
gutace: Aneb slzení. Gutta = kapka. Jde o ronění tekutiny, ve které mohou být rozpuštěné minerální látky.
gyromytrin: Jed obsažený v ucháči obecném a pravděpodobně i dalších druzích ucháčů. Vařením se účinek jedu zmírňuje, přesto může dojít k otravě. Ta se projevuje po 6 - 12 hodinách únavou, bolestmi hlavy, závratěmi a nevolností a zvracením. Po jednom až dvou dnech dochází k poškození jater, objevuje se žloutenka, játra jsou zvětšená, citlivá a tuhá. Může dojít k selhání krevního oběhu a otoku mozku. V těžkých případech může nastat jaterní kóma a smrt. Léčba spočívá v podávání vysokých dávek vitaminu B6 (pyridoxinu).
halucinogenní: Vyvolávající změny vnímání, myšlení, emocí a vědomí.
hostitel: Dřevina nebo jiná rostlina, ze které houba čerpá živiny. Viz také substrát. Hostitelem je např. buk, ale substrátem je jeho kmen či větev.
hyfy: Houbová vlákna, ze kterých se skládá podhoubí a plodnice hub.
hygrofánní: Nasákavý, pohlcující vlhkost, což se navenek projeví ztmavnutím povrchu.
hymenium (rouško výtrusné): Výtrusorodá vrstva stopkovýtrusných hub složená z bazídií s výtrusy a z neplodných útvarů (bazidiol, cystid, větvených dendrofýz atd.).
hymenofor: Část plodnice pokrytá hymeniem, nosič hymenia. Má podobu lupenů, lišt, ostnů, bradaviček apod., u kornatcovitých hub bývá často hladký.
chlamydiospory: Nepohlavní výtrusy, které vznikají změnou části hyfy, mají druhotnou stěnu a obvykle bývají tlustostěnné.
kaulocystidy: Viz cystidy.
klobouk: Horní část plodnic mnohých hub, která bývá různě sklenutá, plochá nebo prohloubená.
kolumnela: Viz sloupek.
komenzál: Organizmus žijící s jiným organizmem ve vzáemně výhodném vztahu.
konidie: Nepohlavně vytvořené výtrusy
koprin: Chemická látka, která se v lidském těle rozštěpením peptidové vazby rozkládá na 1-aminocyklopropanol, který inaktivuje enzym acetaldehyddehydrogenázu, odpovědný za druhý stupeň primární cesty odbourávání alkoholu. V těle se tak hromadí toxický acetaldehyd, který způsobuje vlastní otravu, viz antabusový efekt.
koprofilní: Žijící na exkrementech. Přísně koprofilní houby vyklíčí jen po projití trávicím traktem živočichů, např. Bagidiobolus ranarum (obojživelníků), Pilobolus crystalinus (roste na koňském trusu), dále některé tvrdohouby z čeledi Sordariaceae nebo terčoplodé houby, např. hovník. Fakultativně koprofilní houby jsou houby, které rostou i na rozkládajících se exkrementech, např. Mucor mucedo. Většinou nejsou specializovány na určitý druh exkrementu. Protože rozkládají přír. hnojiva, jsou význ. v zemědělství.
kornatcovité houby: Skupina stopkovýtrusných hub s rozlitými plodnicemi, obvykle rostoucích na dřevě a jiných organických substrátech.
korticioidní houby: Viz kornatcovité houby.
kortina: Viz částečný obal.
latex: Viz mléko.
lišty, lištovitý hymenofor: Útvary podobné lupenům nebo nižším žebérkům pokryté hymeniem. Např. u lišek.
lupeny: Ploché útvary na spodní straně klobouku. Lupenitý hymenofor výrazně zvětšuje plochu výtrusorodé vrstvy.
makromycety: Houby s plodnicí viditelnou pouhým okem (bez použití lupy).
makroskopické znaky: Vlastnosti hub pozorovatelné pouhým okem nebo lupou.
meióza: Je to buněčné dělení, během kterého dochází k produkci buněk se zredukovaným počtem chromozómů, což je základní proces umožňující pohlavní rozmnožování. Tyto buňky (gamety) mohou po určité době buďto splynout s další vhodnou gametou a vytvořit nového jedince složeného opět z dvojité sady chromozómů (viz spermie a vajíčko u savců), nebo mohou dělením vytvořit mnohobuněčný organismus (viz gametofyt u výtrusných rostlin, některých řas nebo u hub).
Melzerovo činidlo: Roztok jódu používaný při mikroskopování hub. Zvyšuje kontrastnost preparátu a využívá se i při určování hub, protože u některých druhů způsobuje zbarvení výtrusů nebo jiných struktur, viz amyloidní, dextrinoidní.
mikromycety: Viz mikroskopické houby.
mikroskopické houby (mikromycety): Houby viditelné pouze pomocí mikroskopu.
mléko (latex): Šťáva vytékající z mléčnic poraněných plodnic ryzců, výjimečně i z poraněného pletiva jiných hub.
myceliové provazce: Tlustější, dobře viditelná vlákna přivádějící výživu ze substrátu plodnic některých druhů hub. Někdy zároveň upevňují plodnici houby k substrátu.
mycelium: Viz podhoubí.
mykofloristika: Obor mykologie, který studuje a dokumentuje výskyt hub na určitém území.
mykologie: Věda o houbách.
mykorhiza: Oboustranně prospěšné soužití podhoubí hub a kořenů stromů, keřů nebo bylin.
mykorhizní houby: Houby žijící v oboustranně prospěšné symbióze s určitými dřevinami nebo bylinami.
nosič: Třeňová část některých břichatkovitých hub, např. hadovek. (Při růstu protrhává okrovku mladého stadia - "vajíčko" - a vyzdvihuje kloboukatou část plodnice pokrytou výtrusorodou slizovitou vrstvou.)
ojíněná pokožka: Pokožka pokrytá velmi tenkou voskovitou vrstvičkou, která se dá setřít jako pára ze skla.
okrovka: Viz vnitřní okrovka, vnější okrovka.
ostnitý hymenofor: Pokrývá nahloučené ostny. Např. u lošákovitých hub a pórnovitek.
otrubičnatý: Pokrytý tlustými vločkami nebo drobnými odstávajícími šupinkami.
parafýzy: Sterilní konce hyf uložené v theciu mezi vřecky.
pýřitý: Pokrytý krátkými měkkými chloupky, dobře pozorovatelnými jen pod lupou.
parazitické houby: Houby vyživující se na úkor živých a položivých organizmů.
pavučinka (kortina): Viz částečný obal.
peridioly: Čočkovité útvary vyplněné výtrusy. Tvoří se v plodnicích některých břichatkovitých hub, např. číšenek (Cyathus) a měcháčů (Pisolithus).
perithecium: Typ plodnice vřeckovýtrusných hub obvykle lahvovitého tvaru s uspořádanými vřecky. Často bývá ponořeno ve stromatu.
plachetka: Viz celkový obal.
plazmodium: Neoblaněná mnohojaderná hmota protoplazmy u hlenek.
plodnice: Nadtezmní nebo podzemní část houbového organizmu, ve které se tvoří výtrusy a složící tedy pouze k rozmnožování (podstatnou, obvykle neviditelnou vegetativní část houby tvoří podhoubí.
podhoubí: Vlastní tělo hub (vegetativní stélka). Skládá se z tenkých vláken (hyf) rozrostlých na substrátu nebo v substrátu
pochva: Přirostlý nebo volný zbytek plachetky na bázi třeně.
polorozlité plodnice: Plodnice zčásti rozprostřené po povrchu substrátu a jen na okraji tvořící odstávající hrany nebo skutečné škeblovité klobouky.
póry: Ústí rourek chorošovitých hub. Viz rourkatý hymenofor.
prsten: Prstencovitý zbytek částečné plachetky. Obvykle je umístěný nad středem třeně.
rhizomorfy: Tlusté myceliové provazce.
rourkatý hymenofor: Tvoří jej nahloučené obvykle srostlé rourky uvnitř vystlané hymeniem.
rouško výtrusné: Viz hymenium (stopkovýtrusné houby) nebo thecium (vřeckovýtrusné houby).
rozlité (resupinátní) plodnice: Plodnice přitisklé celou plochou k substrátu (nanejvýš se ve stáří na okraji mírně odchlipují).
ruderalizované biotopy: Biotopy výrazně změněné nebo porušené lidskou činností.
ruderální stanoviště: Stanoviště výrazně ovlivněné činností člověka (např. rumiště, smetiště, dvory, obdělávané půdy).
saproparazitické houby: Část svého životního cyklu žijí saprofyticky, část paraziticky. Případně začínají růst jako paraziti a později rostou jako saprofyty na organizmu, který zahubily.
saprotrofní houby: Houby beroucí si živné látky ze zbytků odumřelých rostlin nebo živočichů.
sbíhavé lupeny: Obloukovitě sbíhající na třeň. (Někdy jen krátce, ale např. u hlív sbíhají až na spodní polovinu třeně.
sety: Špičaté buňky s tlustou tmavou stěnou, viditelné pod lupou jako štětinky nebo chloupky na povrchu plodnic nebo v dužnině.
síťka: Nízká síťovitá ornamentika nad bází třeně mnoha druhů hřibovitých hub nebo alespoň na vrcholu třeně. (Je to vlastně sbíhající zbytek rourkatého hymenoforu.)
sférocysty: Kulovité buňky v pletivu kloboukatých hub.
sklerocium: Tvrdý útvar z houbových vláken různého tvaru a zbarvení pomáhající houbě přečkat delší nepříznivé období (sucho, zima). Bývá zanořen v substrátu, ze kterého houba vyrůstá.
sloupek (kolumnela): Sterilní sloupek uvnitř plodnic některých hub (např. břichatkovitých).
sporangium: Nepohlavní struktura, uvnitř které vznikají výtrusy.
sporokarp: Jednoduchá oblaněná plodnička (např. u hlenek).
spory: Rozmnožovací tělíska hub, nazývaná také výtrusy.
stélka (thallus): Tělo (např. hub, lišejníků nebo řas), které není rozlišeno na pravé listy, stonky ani kořeny, často nemá ani diferncovaná pletiva.
sterigmata: Stopečky na vrcholu bazidií nesoucí výtrusy.
sterilní pletivo: Část hymenoforu, která není pokrytá výtrusorodou vrstvou - rouškem (např. konce ostnů některých kornatcovitých hub nebo žebra či přehrádky na kloboucích smržů).
stopkovýtrusné houby (bazidiomycety): Houby, jejichž výtrusy se tvoří na bazidiích.
stroma: Tvrdý kompaktní sterilní útvar (zatvrdlé plodnicové lůžko), v němž se tvoří drobné plodničky (perithecia) některých hub (např. dřevnatka (Xylaria).
subgleba: Neplodné pletivo v bázi některých břichatkovitých hub.
subhymenium: Vrstva pletiva pod hymeniem, ze které vyrůstají bazídie.
substrát: Podklad, na kterém (nebo ve kterém) roste houba. Bývá jím půda, dřevo, listí apod.
synonyma (zkratka syn.): Latinská jména rodů a druhů, pro které existují starší platně publikovaná jména. Synonyma jsou tedy mladší a z hlediska priority jmen nemají přednost.
thecium: Výtrusorodá vrstva vřeckovýtrusných hub složená z vřecek s výtrusy a z neplodných vláknitých útvarů (parafýz).
teleomorfa (teleomorfní stádium): Fáze životního cyklu hub charakterizovaná pohlavním rozmnožováním.
teřich (gleba): Výtrusorodé pletivo břichatkovitých hub obalené okrovkou (např. u pýchavek, u nichž se v dospělosti rozpadá v prach), nebo pokrývající povrch klobouku (např. v dospělosti u hadovek, u nichž je slizovitá).
tlení: Aerobní proces rozkladu dřeva.
trama lupenů: Pletivo plodnice stopkokvýtrusných hub nesoucí hymenium.
třeň: Část plodnice nesoucí klobouk stopkokvýtrusných hub, někdy i apothecium vřeckovýtrusných hub.
velum: Obal plodnice stopkovýtrusných hub. Viz také celkový obal a částečný obal.
vnitřní okrovka (endoperidie): Tenká blanka, obalující teřich (glebu) některých břichatkovitých hub.
vnější okrovka (exoperidie): Silnější blanka pokrývající vnitřní okrovku a chránící teřich (glebu) břichatkovitých hub.
vřecka: Velká válcovitá, kyjovitá, vejčitá nebo kulovitá buňka, ve které dochází ke splynutí jader a meiozi. Později se v něm tvoří a dozrávají výtrusy vřeckovýtrusných hub (askospory).
vřeckovýtrusné houby (askomycety): Jejich výtrusy se tvoří ve vřeckách.
výtrusorodá vrstva: Viz hymenium a thecium.
výtrusy: Rozmnožovací tělíska hub
xerothermní lokalita: Lokalita v teplejších oblastech charakterizovaná nedostatkem půdní vlhkosti a výskytem teplomilných hub a rostlin.
závoj: Viz částečný obal.
žebra: Vysoké přehrádky svisle ohraničující jamky na klobuku smržů. Příčně jsou spojované nižšími přehrádkami.
žilnatý hymenofor: Pokrytý nízkými zaoblenými žilkami nebo vráskami, které jsou pokryté hymeniem.

Zdroje informací:

Velký atlas hub - Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier
Wikipedie
Encyklopedie hub a lišejníků - Vladimír Antonín

A

B

C

D

E

F

G

H

CH

K

L

M

N

O

P

R

S

T

V

X

Z

Ž